Bára Cirklová

Vážení přátelé,

ráda bych vám představila Barboru Cirklovou, která si Mamavis našla sama. Jako naše zákaznice napsala o nás krásný článek na svém blogu. Navázali jsme přátelský vztah a její kreativní práci bychom rádi představili, neboť tato mladá dívka má vážně talent. Podívejte se na její krásný příběh a tvorbu.

Bára Cirklová

Jsem od přírody kreativec. V dětství jsem vášnivě hrála divadlo, malovala jsem, psala, tvořila z keramiky a fotografovala. Ve všem mě neúnavně podporovala má rodina. Po základní škole jsem nastoupila na Střední soukromou výtvarnou školu, obor Propagační výtvarnictví /
propagační grafika. Na školu vzpomínám moc ráda, protože jsem byla mezi skvělými lidmi, jak spolužáky, tak učiteli. Po maturitě jsem bydlela půl roku v Praze, ale nebyla jsem tam šťastná. Jakoby všechno mé snažení přicházelo vniveč. Snaha o perspektivní vztah, snaha o získání úžasné a uspokojivé práce… Pak naštěstí přišel velký zlom. Ani nevím, kdy přišel ten moment, ale bylo to pak ráz naráz. Víceméně všechno, co jsem měla, jsem prodala.
Ano, všechno – nábytek, oblečení, knihy… Všechno až na věci, které jsem mohla nacpat do cestovních tašek – tedy nějaké oblečení, foťák, počítač a tak. Koupila jsem si letenku na Nový Zéland, zařídila si pracovní vízum a na poslední měsíc před odletem jsem se odstěhovala k rodičům. Dva týdny před odletem jsem musela navštívit svého praktického lékaře, aby mi dal pár dokumentů v angličtině nebo latině, zkrátka v jazyce, kterému by v
zahraničí rozuměli. Abyste chápali – neměla jsem v plánu se do Čech vracet jinak než na dovolenou. A v čekárně u doktora jsem potkala kluka – Tomáše. Stačilo pár vět, abych viděla, že je úplně jiný než všichni kluci, které jsem do té doby poznala. Je to zvláštní, jak nevyzpytatelné jsou cesty osudu. Týden jsme se s Tomem jen kamarádili a pak týden spolu chodili, i přes to, že věděl, že pak odlétám. Skutečně jsem odletěla. S Tomem jsme si pořád
psali a volali. Našla jsem si ubytování a představte si – za dva týdny za mnou přiletěl. Přesto, že nikdy předtím letadlem neletěl, přesto, že mu to celá rodina rozmlouvala (vždyť tu holku skoro neznáš), přesto, že musel přerušit školu, podnikání i nájem. Rok jsme spolu na Zélandu žili, pracovali a cestovali a téhož roku se i zasnoubili. Ani se mi nechce věřit, že už
je to skoro deset let.
Vzali jsme se, narodily se nám dvě dcery, a jak to tak bývá, pár let jsem nestíhala nic jiného než péči o ně a o domácnost. Abych se dočista nezbláznila, začala jsem zase psát. Nastavit a používat blog mi pomohl můj milovaný muž. Je to tak se vším, chtěla jsem fotit, podpořil mě. Chtěla jsem začít malovat, podpořil mě. Chtěla jsem se naučit kreslit na tabletu, podpořil
mě. Možná to zní přelétavě, ale ve skutečnosti se tomu všemu stále průběžně věnuji. Kéž by den měl víc hodin. 🙂 Vše víceméně dokumentuji na svém blogu. Třeba malování psích portrétů, které mě moc baví. Na stránce https://akrylka.cz/galerie/ se můžete podívat na obrázky, co jsem již malovala a na stránce https://akrylka.cz/obchod/ koupit v případě zájmu
ještě volné obrazy.

Na březen plánuji i malou výstavu v Písku, pokud to protikoronovirová opatření umožní.
Jsem vděčná, že mám tak úžasného muže, který mi pomáhá rozvíjet moje kreativní já a je mi vždy oporou. Mé dcery zrovna tak. Jestli máte děti, určitě sami víte, jak dokáží vzbudit inspiraci a nadšení, vlastně pro cokoli.
Blog byl (a stále je) pro mě způsobem, jak dělat něco kreativního, jak uspokojit svoji touhu po psaní. Stal se místem, kam jsem si ukládala osvědčené recepty, kam jsem psala své zkušenosti s dětmi, které by se pak mohli hodit i dalším lidem a mnoho dalšího. Pomáhal mi zaznamenat vzpomínky, protože má paměť není žádná sláva. Časem mi blog pomohl najít i zajímavé lidi a možnost navázat zajímavé spolupráce. Doufám, že bude https://baryblog.cz/ pro všechny lidi stejně přínosný, jako je pro moji maličkost. Pokud jste fanoušky sociálních sítí, snažím se přispívat i na ně, zkuste se podívat třeba na Instagram – https://www.instagram.com/baryblog.cz/ .
Podpora rodiny a přátel, nadšení čtenářů, to je všechno úžasný hnací motor, za který jsem a vždycky budu vděčná. Děkuji Bára:)